f

Protihlukový pás zeleně

V Řepích žiji od září roku 1987 a vždy, když jsem jel po Plzeňské ulici, v úseku mezi ulicí Makovského a Motolem, tak jsem se díval na holou stráň na severní straně ulice a kladl si otázku. Proč toto území není nějak kultivováno a využito k ochraně nedalekého bydlení, před nadměrným hlukem a exhalacemi z dopravy? Tuto svoji myšlenku jsem se pokusil poprvé prosadit v rámci projektu na zapojení řepské veřejnosti do regenerace sídliště, který v Řepích organizovalo občanského sdružení Agora Central Europe – společnost pro demokracii a kulturu v roce 2001. Bohužel přes značný zájem občanů Řep a hojnost jejich námětů a připomínek, nebylo ze závěrů a doporučení tematických pracovních skupin nic realizováno a akce posloužila pouze k mediálnímu zviditelnění tehdejšího starosty.

K této myšlence jsem se vrátil až v roce 2007, kdy jsem jako uvolněný radní pro oblast financí a ekonomiku začal vypomáhat své kolegyni z Hnutí Lepší Řepy, Mgr. MgA. Kolínové, která byla zvolena radní pro oblast životního prostředí. Moje pomoc byla nutností, neboť neuvolnění radní, vzhledem k jejich civilnímu povolání, měli jenom poměrně malou šanci ovlivňovat práci odborů, spadající do oblasti jejich působení.  Tak jsem si přibral k již zmíněným financím ještě problematiku životní prostředí a také sociální oblast, abych pomohl svým neuvolněným kolegům.

protihlukpuvmPrvní, co jsem po Odboru životní prostředí požadoval, bylo vytvoření koncepce regenerace dětských hřišť, sportovišť, odpočinkových míst a veřejné zeleně. Zároveň jsem požadoval vypracování návrhu pro nejbližší jednání Rady, na základě kterého by bylo možno schválit projekt protihlukového pásu zeleně při ulici Plzeňská. ImageKe svému překvapení jsem se dozvěděl, že to nejde. Stráň je údajně prošpikována inženýrskými sítěmi, které mají široká ochranná pásma, ve kterých nelze vysazovat dřeviny. Dále jsem byl informován, že pozemky na zmíněném svahu nepatří městské části a proto nelze do jejich osázení investovat naše prostředky, čímž považovali věc za vyřízenou.

Nenechal jsem se odradit údajnou nemožností zamýšleného projektu a pustil jsem se do přípravy návrhu sám. ImageOchranná pásma inženýrských sítí sice do zmíněné plochy zasahují, ale zbývá tam pořád dostatek místa pro výsadbu stromů. S vlastnictvím pozemků to nebylo také tak komplikované. Větší část patří totiž hl. m. Praze a se zbylými soukromými vlastníky jsem zahájil jednání o podmínkách využití jejich pozemků pro protihlukovou zeleň.  Vytvořil jsem jednoduchý grafický návrh zamýšleného projektu, popsal záměr projektu a předložil ho Radě ke schválení. Rada projekt na podzim roku 2007 schválila.

Realizace projektu se nakonec ujal Odbor územního rozvoje a investic, neboť odbor, který by se logicky měl zabývat kultivací životního prostředí, nebyl schopen jej organizačně připravit. Během projekčních prací pak byl navržen protihlukový pás zeleně tak, aby se snížila prašnost v této lokalitě a zeleň měla protihlukové účinky. ImageProtihlukové účinky zeleně budou navíc posíleny vybudováním tzv. gabionových stěn. Gabionové stěny velmi dobře tlumí hluk, a když porostou zelení, stávají se přirozenou součástí terénu. Zároveň bude vybudována tzv. mlatová cesta od zmíněného hotelu k tramvaji. Letos na jaře byly vysazeny listnaté stromy a to dvacet jedna dubů a dvacet lip. Na podzim dojde na gabiony, popínavé rostliny, keře a jehličnany. Až pojedu příště po Plzeňské silnici, uvidím již porostlou stráň a budu vědět, že se nám všem bude v Řepích lépe žít.

Mgr. Bořek Černovský, místostarosta MČ Praha 17

Září 2010 

 Snímek z projektu protihlukového pásu zeleně.

template joomla by JoomSpirit